Město královské.
Město, jež bylo stříbrnou pokladnicí země České.
Město stříbrné, město mnohokrát spálené na prach.
Město, které pocítilo slávu, ale i bolest a strach.
Do tohoto města, které zažilo vše možné i nemožné, jsme se vydali ve čtvrtek 16. května za poměrně špatného počasí. Ale i přesto jsme si to užili a dostatečně prověřili své průvodcovské schopnosti. Cestou necestou celým městem, jež je zaslouženě již 24 let zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO, jsme se průběžně zastavovali a seznamovali své spolužáky s památkami.
Jezuitská kolej, Hrádek, Vlašský dvůr, Kostel sv. Jakuba, Kostel sv. Jana Nepomuckého, Morový sloup, Kaple Božího těla nebo Sankturinovský dům.
Zpestřením byl Dačického dům, kde jsme měli příležitost si vyslechnout vše o gotice v Kutné Hoře, ale i gotice světové. Prohlédli jsme si interiér domu a zabavili se u animovaného filmu o historii města.
Nejkrásnější památkou byla samozřejmě sv. Barbora. Monumentální gotická stavba, která se téměř nedostavěla – z důvodu nedostatku financí – její střecha byla předělaná z gotické na barokní a opět zpátky na gotickou, a téměř zničena požáry.
Nakonec jsme přejeli do Sedlece, kde jsme navštívili Kostnici – pohřebiště tisíce zesnulých a posvátné místo – a Chrám nanebevzetí Panny Marie.
Poznali jsme další kousek naší krásné české země a rádi bychom poděkovali za krásný den paním učitelkám Broulíkové a Petrášové a panu průvodci z Dačického domu.
Štěpánka Fléglová, 3. C.
